Čchö Sǔnghǔi (1911–69) byla tanečnice mimořádných kvalit a první svého druhu v Koreji. Její umění bylo známé nejen na Dálném Východě, ale také v Evropě a USA, kde pod japonským jménem vyprodávala sály a slavila úspěch nejen díky svému „exotickému“ původu a vzhledu. Možnost cestovat a dobýt světovou slávu si ovšem vykoupila spoluprací s Japonci, a to byl také jeden z důvodů, proč se po roce 1945 nevrátila do Soulu. Rozhodla se pro Severní Koreu, kam zamířil i její manžel An Mak. Celá Čchöina další kariéra se zaměřila na službu vlasti, straně a samotnému severokorejskému vůdci Kim Ilsŏngovi. Ani jeho osobní obdiv ji ovšem neuchránil před perzekucí: Čchöin muž byl v roce 1958 obviněn z protistátního spiknutí a popraven, ona pak zmizela z veřejného života a podle dostupných zpráv dožila v ústraní.

Jako takzvaná lidová umělkyně přijela v roce 1956 také do Československa. Jednalo se o typickou východoevropskou tour 50. let. Znamenalo to, že byla jen jednou z mnoha Korejek, které předváděly v různé kvalitě „korejské” umění, a zahraniční diváci nedokázali posoudit, zda jde o špičkový nebo podprůměrný výkon. Čchö své umění podřídila politickým cílům a vystoupení jejího souboru byla angažovaná – ať už šlo o folklor, dramatická pásma nebo jednotlivá čísla s tématy korejské války. Na cestě ji doprovázela dcera An Sŏnghǔi (nar. 1931), tanečnice vychovaná v Sovětském svazu, ve své době populární postava světových festivalů mládeže, kde plnila roli představitelky bojujícího korejského lidu. Vystoupení obou tanečnic měla v dobovém tisku pozitivní ohlasy, nicméně to nebyly klasické hvězdy první velikosti, ale členky politické delegace, tančící jak na velkých divadelních scénách, tak pro členy zapadlých JZD.

Soubory, čistě taneční, nebo kombinované s hudební složkou, se v tehdejším Československu střídaly ve frekvenci minimálně jeden ročně. Nebyly pouze korejskou výsadou. Některé zůstaly téměř nepovšimnuty, po jiných zbyly fotografie. Zásluhou akademického sochaře Tibora Bártfaye (1922-2015) vznikly také dvě busty tanečníků, dívky a chlapce, které v procesu vytváření soch zachytila na fotografiích jejich tehdejší průvodkyně, koreanistka Zdenka Klöslová (1935-2023).